Měsíc říjen je takové jedno velké skladiště běžců na lyžích v Rakouské horské obci Ramsau a tak jsme nemohli chybět ani my. Třetí týden v říjnu má jeden z nejhezčích a nejlépe pro sportovce vybavených penzionů rezervován pro své potřeby soustředění náš Silvini Ski Trab team. Sešli jsme se v neděli večer a druhý den ráno už jsme kroužili první kilometry na ledovci Dachstein ve výšce 2.800 m n.m. No záčátek to byl opravdu ostrý a Dan se zpoza kamery jen usmíval. Lanovkou dolů po polévce jsme sjížděli notně unaveni a do postýlky na penzionu se už každý těšil. Odpoledne nás čekalo drsné posilko s výklusem a protahování, po kterém málokdo mohl zvednou ruce nad hlavu, takže odpadlo riziko, že by si někdo objednal k večeři pivo, neboť by ho neměl čím pít. Večer pak probíhaly masáže a rozbor techniky u videa - ajajaj . . .
Další dny probíhali podobně, každý den ráno jsme vyjeli nahoru na plato a užívali si nového prašanového sněhu se sluncem nad hlavou. Kolem se hemžilo reprezentanty a hlavně pak reprezentatkami ze všech zemí světa (nejednou jsem si taky uslitnul). Hlavní důraz byl kladen na zdokonalení techniky, na což jsme používali nejrůznější donucovací prostředky od chvály, přes jízdu 200m jen s jednou lyží až po mlácení holí u beznadějných případů. Zbytek tréninku byl věnován najíždění objemů a soupaží. Odpoledne jsme pak většinou opět jezdili nahoru na bruslení či soupažové tréninky. Jen občas se poštěstilo a bylo v plánu volno, fotbálek, imitace či výklus, ale jinak se spíše makalo, až se z nás kouřilo. Večer co večer jsme pak našemu tělu dopřávali slast v podobě masáží s trochou vínečka a také pravidelné a nekonečné detailní rozbory u videa, kdy nebyla o záchvaty smíchu vůbec nouze. A tak jsme se prokousali celým týdnem až do neděle, kdy už nezbývala ani síla zajít na "mekáč" :-) Takže už se těšíme, až za 14 dní pojedeme do Sjusjoenu (Šušnu) na další lyžovačku.
28.10.2012 13:44
© 2011 Všechna práva vyhrazena.