Zhruba před čtyřmi roky jsme objevili díky bratrům Auklandům kouzlo Mallorcy, ostrova tolik oblíbeného všemi cyklisty. Postupně na to přichází čím dále více týmů, klubů i reprezentací, že na podzim nemusí být nutně v programu jen Dachstein. A tak zatímco u nás už skoro mrzne, je mlha, každý den prší, tak na Mallorce je kolem 26°C, teplé vyhřáté moře a krásné suché asfaltky pro ideální trénink. Díky tomu, že sem jezdíme už tak dlouho, tak známe ty nejlepší cesty bez aut s perfektním asfaltem pro rovinaté tréninky soupažemi, kdy jezdíme díky vhodně zvolenému hotelu 50 metrů od moře přímo z recepce. Ob den si pak bereme auto do hor, abychom si mohli užít ty největší, nejdelší a nejkrásnější kopce Mallorcy, které jsou ukryté na severu v horách a bez doprovodného vozidla by se nedaly sjet. Výhoda tohoto vozu je i v podobě rychlé výměny zlomeného hrotu, možnosti natáčení videorozborů pro pilování správné techniky a v neposlední řadě občerstvování a vezení věcí na převlečení. Další výhodou je, že nás jezdí větší skupina, takže se většinou rozdělíme na dvě party (mládež a veterán boys) a ty si pak v tréninku pomáhají a vzájemně vyhovují.
Jako již tradičně se nestydíme a nebojíme zveřejňovat naše záznamy z tréninků a tréninkové metody, takže si můžete následně přečíst, jak náš týden na Mallorce vypadal. První den jsme se jeli jen tak lehce projet a aklimatizovat se na zdejší asfakt a teplotu, což bylo rovnoměrné tempo střední intenzitou na tři hodiny. Odpoledne jsme pak hráli v písku na pláži hodinu fotbal a šli se na 40 min vyklusat plus následovalo každodenní protahování, kompenzační cvičení a válcování se. Druhý den jsme si po rozjetí rozdělili pořadí, v jakém pojedeme a každý z nás musel odtahat na špici 10 minut s tím, že 5 minut jel pod hranicí ANP a 5 min se snažil ostatním všemožnými způsoby ujet a ti se ho naopak snažili za každou cenu udržet. Bylo z toho poctivých 50 km a odpoledne výklus na hodinku na zmrzlinu. Třetí den už jsme vyrazili do hor, kdy jsme jeli 35 km dlouhé stoupání střední intenzitou z Pollency přes Luc až k jezerům, kde jsme pak šli ještě na chvilku běhat kolem přehrady. Po tréninku nás čekalo překvapení v podobě pohoštění u jezera. 
Čtvrtý den byl na pořadu dne dlouhý výlet, kdy jsme jeli přes Kocandu až na útesy Calapi a podařilo se nám za 4 hodiny ujet 75 km. Odpoledne už bylo volno a koupání v moři s válením se na pláži. Pátý den jsme opět vyrazili do hor, tentokráte na výjezd ze Solleru nahoru k tunelu, což je 20 km stálého stoupání. Na programu bylo 6x 5 min ANP s 5 min mezivyjetím a náramně se nám to líbilo, hlavně teda francescovi, který se to rozhodl sjet i dolů. Jak to dopadlo? Přežil, ale stěžoval si, že ho bolí kyčle :-) No a my se šli vyklusat kolem jezera. Předposlední den pak přišli na řadu sprinty, kdy jsme se nejdříve řádně rozjeli a následovala pyramida nahoru a pak zase dolů (4x 100m, 3x 200m, 2x 300m a 1x 400m). No řeknu vám, žádná slast, je to celkem fofr, navíc odpoledne zase běh, ale jen na patnáctku - na zmrzlinu. Poslední den nás pak čekala velká lahůdka, nejprve rovnoměrně 20 km dlouhý výjezd z Inky přes Luc na vyhlídku a pak závod na nejznámějším kopci Mallorcy - Sa Calobra - 10 km dlouhý kopce od moře do 730 m n.m. Čas pro další roky byl stanoven 47:20, tak jsem zvědav, kolik cyklistů se nechá nalákat na souboj. Každopádně tento závod jsme opět absolvovali s váhovými a věkovými kompenzacemi.
Kontrolní závod - Sa Calobra - Coll dels Reis - 730 výškových metrů a 10 km
Absolutní pořadí: Koeficient: Výsledné pořadí:
1. Marek Pazderský 47:20 + 2:30 1. Marek Pazderský 49:50
2. Klára Moravcová 51:30 + 7:00 2. Pavel Voldřich 55:30
3. Martin Moravec 1:01:10 + 0:30 3. Jirka Paštika 57:40
4. Jirka Paštika 1:02:40 - 5:00 4. Klára Moravcová 58:30
5. Vítek Kocián 1:06:20 - 3:00 5. Martin Moravec 1:01:40
6. Pavel Voldřich 1:14:30 -19:00 6. Vítek Kocián 1:03:20
Ostatní se na start ze zdravotních důvodů nepostavili. Koeficient se vypočítává následujícím způsobem: za každý kg pod průměrnou váhou (u mužů 80 kg, u žen 60 kg) se připočítá 30 s, za každý rok pod průměrný věk dané skupiny se připočítá 30 s, při překročení průměru se stejné časy odečítají.
No a po závodech nás už jen čekalo moře a pohodový odlet domů. Únava už byla znát, trénink byl velmi intenzivní a měli bychom z něho těžit celou zimu. Během 7 tréninků se nám podařilo najet zhruba 320 km a nyní již vyčkáváme na první sníh, za kterým se vydáváme na sever do Norska do našeho oblíbeného střediska Sjusjoen začátkem listopadu.
Fotky a videa z Mallorcy naleznete zde: Mallorca 2016